Ostrava a růžová turistika: Nevyužitý potenciál nebo příslib rozvoje?

Ostrava, krajská metropole Moravskoslezského kraje, se v posledních letech snaží o proměnu svého obrazu - z industriálního centra k modernímu městu plnému kultury, inovací a otevřenosti.

Součástí této vize se stala i snaha o etablování se jako destinace přátelská k LGBTQ+ komunitě, známé také jako „růžová turistika'. Jak se však ukazuje, cesta k tomuto cíli je plná výzev a diskuzí.

Růžová turistika jako lukrativní segment trhu

Není tajemstvím, že LGBTQ+ turisté představují pro cestovní ruch velmi zajímavou a lukrativní skupinu.

Proč? Data ukazují, že tato komunita cestuje častěji, pobývá déle a má tendenci utrácet více peněz než průměrný heterosexuální turista. Často se jedná o bezdětné páry nebo jednotlivce s vyššími příjmy a větší volností v rozpočtu na volný čas.

Zájem o "gay friendly" destinace je globálním trendem.

Od tradičních rájů jako je Gran Canaria či Ibiza až po metropole jako Berlín nebo Barcelona, města aktivně lákají tento segment trhu. Praha je v tomto ohledu v České republice průkopníkem, kde vznikají speciální ubytovací zařízení a rozšiřuje se nabídka služeb cílených přímo na homosexuální klientelu.

„Homosexuálové utrácejí více peněz než heterosexuálové a jsou národem bez předsudků, což je pro cestovní ruch skvělá zpráva,' uvádí viceprezident Asociace cestovních kanceláří a agentur ČR Tomio Okamura, čímž podtrhuje ekonomický význam tohoto segmentu.

Proč je Ostrava pro LGBTQ+ komunitu zajímavá?

Ostrava má dlouhodobě pověst kosmopolitního a tolerantního města.

Pro queer komunitu z celého Moravskoslezského kraje, a dokonce i z přilehlého Polska, se stala oblíbeným cílem. Důvodem je nejen pocit svobody a přijetí, ale i rostoucí nabídka míst, kde se mohou setkávat a bavit. Polsko, kde je situace pro LGBTQ+ lidi v mnoha ohledech složitější, představuje pro Ostravu významný zdroj potenciálních návštěvníků.

Město láká svou industriální architekturou, bohatou kulturní scénou (například Colours of Ostrava, divadla) a rozvíjejícími se gastronomickými zážitky.

Tato kombinace vytváří atraktivní mix pro turisty, kteří hledají nejen zábavu, ale i kulturní obohacení.

Ambiciózní plány a nečekané překážky

Původní plány ostravské radnice byly ambiciózní. Město chtělo rozjet velkou informační kampaň, která by prostřednictvím samolepek, webových stránek, letáků a inzerce v tisku jasně označila a propagovala podniky - bary, kluby, hotely a restaurace - přátelské k LGBTQ+ komunitě.

Cílem bylo nalákat stovky, ne-li tisíce, nových turistů a posílit tak místní cestovní ruch.

Bohužel, slibně se rozvíjející kampaň narazila na nečekané překážky. Město se nakonec rozhodlo z přímé finanční podpory a aktivního zapojení do kampaně vycouvat.

Odůvodněním bylo, že taková marketingová aktivita není v jeho primární náplni a iniciativa by měla vzejít spíše od samotných podnikatelů a organizátorů kampaně.

Toto rozhodnutí vyvolalo rozčarování mezi iniciátory i částí queer komunity. Bez podpory města je realizace takto rozsáhlé kampaně v plné šíři značně obtížná.

I když radnice přislíbila informační podporu na svých webových stránkách, chybí finance na tisk, výrobu a aktivní oslovování podniků.

Diskuze o smysluplnosti označování

Záměr označovat podniky speciálními samolepkami vyvolal v Ostravě živou diskuzi.

Jedni vidí v označení jasný marketingový tah a efektivní reklamu, která pomůže podnikům přilákat specifickou klientelu a zároveň jasně komunikovat otevřenost. Provozovatelé restaurací v tom spatřují přímý užitek:

• Zviditelnění: Nálepka pomůže potenciálním návštěvníkům snadno identifikovat přátelské podniky.
• Bezpečnost a komfort: Pro LGBTQ+ turisty je důležité vědět, kde se budou cítit vítáni a v bezpečí.
• Konkurenční výhoda: V rámci města mohou být tyto podniky preferovány.

Na druhé straně stojí názor, že speciální označování může mít i svá negativa.

Někteří majitelé podniků argumentují, že jejich zařízení jsou otevřena všem bez ohledu na orientaci, a speciální nálepka je zbytečná. Sociologové pak varují, že přílišné zdůrazňování "odlišnosti" může paradoxně vést k negativním postojům a stigmatizaci, podobně jako by tomu bylo u označování restaurací "přátelských Romům".

Klíčem by tak měla být spíše přirozená tolerance a inkluzivita.

Současná gay-friendly scéna v Ostravě

I přes neúplnou realizaci oficiální kampaně, Ostrava již nabízí několik míst, která jsou pro LGBTQ+ komunitu oblíbená a přátelská.

Patří mezi ně:

• Ikarus Bar: Nachází se v centru města a nabízí příjemné barové posezení s intimnějšími boxy a salónkem pro menší skupiny.

  Je známý svou přátelskou atmosférou.

• Goldem Age: Původně na vyhlášené Stodolní ulici, nyní přesunutý kousek stranou. Změna lokace mu údajně prospěla a je hodnocen jako lepší místo pro setkávání.
• Další kluby a bary: Některé podniky, byť ne výhradně gay, vyhrazují například páteční večery pro gay komunitu, nebo jsou obecně považovány za gay-friendly.

Město je také domovem komunitních skupin, jako je "Sdružení moravskoslezských gay medvědů a jejich přátel", což svědčí o aktivním místním LGBTQ+ životě.

Tyto komunitní aktivity jsou základem, na kterém se může další rozvoj růžové turistiky stavět.

Česká republika na mapě růžové turistiky

Je zřejmé, že potenciál růžové turistiky v České republice je velký. Podle odhadů sem ročně přijíždí přes tisíc gay turistů, přičemž trend stále stoupá.

Vedle Prahy se i další regiony mohou na tento segment zaměřit, pokud budou správně marketingově uchopeny a podpořeny.

Zajímavým příkladem je cestovní kancelář Eso Travel, která jako první ve střední a východní Evropě vydala katalog zájezdů speciálně pro homosexuály.

Nabízí destinace po celém světě a poukazuje na rostoucí trend nabídky pro tuto klientelu i v Evropě. Zdůrazňuje se, že se často jedná o hotely přístupné i pro heterosexuální páry, ovšem s menším počtem dětí, což vyhovuje specifickým potřebám a preferencím LGBTQ+ turistů, kteří často hledají klid a odpočinek od pracovního shonu.

Co dál pro Ostravu?

Případ Ostravy jasně ukazuje, že pouhá deklarace otevřenosti nestačí.

Podpora cestovního ruchu, včetně specifických segmentů jako je růžová turistika, vyžaduje promyšlenou strategii a koordinovanou akci mezi městem, podnikateli a místními komunitami.

Pro budoucí úspěch je klíčové:

• Kontinuita a jasná vize: Město by mělo definovat svůj postoj k růžové turistice a držet se ho.
• Partnerství s podnikateli: Namísto přímé finanční podpory se město může soustředit na podporu v podobě osvěty, poradenství a zprostředkování kontaktů.
• Širší turistická nabídka: Jak upozorňuje Tomio Okamura, je důležité provázat nabídku pro LGBTQ+ komunitu s celkovou turistickou nabídkou města.

  Ostrava potřebuje vybudovat pevné podhoubí unikátních turistických lákadel, která osloví široké spektrum návštěvníků.

• Autenticita: Místní scéna a atmosféra jsou pro LGBTQ+ turisty často důležitější než uměle vytvořené kampaně.

  Podpora existujících komunitních akcí a podniků může být efektivnější.

Přestože původní kampaň narazila na úskalí, potenciál Ostravy jako atraktivní destinace pro růžovou turistiku zůstává vysoký.

S jasnou strategií, spoluprací a důrazem na přirozenou otevřenost může město v budoucnu plně využít tento lukrativní segment a posílit tak svou pozici na mapě cestovního ruchu.